V Malé Úpě na Vás čeká deset zastavení s pohádkami od známé české spisovatelky, paní Marie Kubátové. Pohádky jsou přeloženy do angličtiny, němčiny a polštiny. Jednotlivá zastavení jsou umístěna v lokalitě Horní i Dolní Malé Úpy a mají za úkol seznámit malé i velké návštěvníky této malebné horské obce nejenom s tvorbou paní spisovatelky, ale i s nádhernými místy a nezapomenutelnými výhledy, které by bez motivace mnohdy malé dětské nožky jen těžko zdolávaly. Trasa je dlouhá 17 km, ale lze si ji rozdělit do několika okruhů. Brožurku s mapkou a 10 políčky pro překreslení jednotlivých ornamentů získáte za 30 Kč na Pomezní Boudě, na chatě Moravanka, Sněženka, Permoník nebo Rusalka. Brožurky jsou také k dostání na informačním centru.

Černá hora je nejmohutnějším vrcholem jižní části Krkonoš. V její blízkosti se nachází rozlehlé rašeliniště, jehož nejzajímavějšími částmi prochází naučná stezka. Poučnou procházku tímto neobyčejným územím doplníme návštěvou horské mléčné farmy manželů Sosnových na Vlašských boudách. Trasa začíná u horní stanice kabinové lanové dráhy na Černé hoře, v jejíž blízkosti můžeme za počasí s dobrou viditelností navštívit rozhlednu, která vznikla po přestavbě jedné z podpěr původní visuté lanové dráhy. Po červené značce mineme rekonstruovanou Černou boudu, kde budeme opět obdivovat nádherné panorama se Sněžkou, Studničnou, Obřím a Modrým dolem, v jarních měsících zde můžeme pozorovat utávání sněhu na tzv. mapě republiky na lavinovém svahu v Modrém dole. Nyní jdeme společně se žlutou značkou až do míst, kde tato odbočuje vpravo k vyhlídkové věži na Černohorské rašeliniště, jedno z největších vrchovištních rašelinišť v Krkonoších, kterým můžeme projít spolu se zelenou značkou a naučnou stezkou. Rozloha rašeliniště je 66 ha a stáří je přes 6 000 let. Po prohlídce rašeliniště pokračujeme po žluté značce na Pěticestí a Vlašské boudy. Z Vlašských bud po Hermanově cestě na Pražačku a odtud po modré na Modrokamennou boudu. Pokud máte místní znalost a chcete si cestu zkrátit odbočíte na vrcholu stoupání nad Velkými Tippeltovými boudami vpravo na svážnici, která Vás přes Krausovy boudy dovede rovněž na Modrokamennou boudu. Pokud jste vyráželi na výlet již ze Svobody nad Úpou a nemáte auto u dolní stanice lanové dráhy sejdete do Svobody nad Úpou po zelené značce, zpět do Janských Lázní Vás dovede značka modrá.

Výchozím bodem je opět autobusové nádraží, ale na žlutou značku po které půjdeme až na Hoffmannovy boudy se můžeme napojit třeba u kostela téměř ve středu města. Odtud stoupáme nejprve po loukách s pěknými výhledy na Svobodu a masiv Rýchorského hřebene, později lesem až na vrchol Janské hory. Odtud dále k Janské boudě a na Zlatou vyhlídku, odkud jsou velmi pěkné výhledy do Podkrkonoší. Z Hoffmannovy boudy, kam dojdeme po pohodlné lesní cestě, po zelené se dostaneme do centra Janských Lázní.

U autobusového a vlakového nádraží ve Svobodě nad Úpou začíná vycházka v okolí Svobody nad Úpou a Janských Lázní. Zavede Vás ke kulturním památkám i do divočiny okolo Černohorského potoka. Překvapivě pestrý je úsek od Piettova pomníku v Dolním Maršově k Modrokamenné boudě. Již po několika zastávkách porozumíte tvůrcům, proč se trasa jmenuje Via Piette. Osvícený kapitalista Prosper Piette de Rivale, titulovaný jako „Otec Krkonoš“, po sobě zanechal tolik práce, že ani čtyřicet let totality ji nemohlo zahladit. Z málo známých věcí cestou poznáte pomník německého romantického básníka Theodora Körnera, jedno z největších seskupení mravenišť u nás, „sbírku“ deseti hlavních hornin tvořících Krkonoše, veliký vápencový lom, zbytky zlatonosného dolu a jiné. Obnovený chodník Vám dovolí nahlédnout do Klauzového dolu, který již průvodci v 19. století označovali za nejromantičtější místo českých Krkonoš. Za sucha trasu projedete i na horském kole.

Sedačkovou lanovou dráhou ze Špindlerova Mlýna na Medvědín, odtud po turistické cestě a poté po tzv. Masarykově silnici k mohyle Hanče a Vrbaty. Dále po turistické cestě, nebo se vrátíte o několik desítek metrů zpět a po daleko atraktivnější cestě nad hranou Labského dolu kolem Labské boudy k prameni Labe. Od pramene Labe zpět k Labské boudě, odkud cesta sestupuje do Labského dolu, který v době zalednění Krkonoš vytvořil údolní ledovec. Po pravé straně je Labský a Pančavský vodopád. Ve strmých svazích Labského dolu se nacházejí jedny z nejvzácnějších botanických lokalit Krkonoš, kterým se zde říká zahrádky. Cesta vede až k Dívčím lávkám soutoku Labe a Bílého Labe.